Úvod do problematiky

Polymetalické konkrece, obsahující více než 40 kovů a jiných chemických prvků – průmyslově využitelné jsou zejm. Mn, Cu, Co a Ni, leží na dně světového oceánu v hloubkách od 4 do 6 km v oblastech tektonických zlomů, kde se po mnoho miliónů let srážejí kolem pevného jádra (např. úlomky hornin nebo i žraločí zuby) kovy obsažené v parách vyvěrajících ze zemské kůry. Konkrece mají šedou až černou barvu, kulovitý nebo vejčitý tvar o průměru 2 – 8 cm. Konkrece (anglicky polymetallic nodules) byly objeveny již při plavbě průzkumné lodi Challenger po Tichém oceánu v letech 1872–76, avšak jejich systematický výzkum a vyhledávání začaly až v polovině 60. letech 20. století, kdy byly objeveny analytické metody, které odhalily vysoký obsah zmíněných kovů a tudíž jejich využitelnost pro průmysl, zejm. pro rychle se rozvíjející letecký a raketový průmysl. Na výzkumu a následné těžbě konkrecí měly zájem především západní státy a také tehdejší SSSR.

Pravidla pro využívání nerostných surovin z mořského dna za hranicemi národní jurisdikce – je jedním z mezinárodních prostorů vedle volného moře, Antarktidy a kosmického prostoru a nebeských těles, které nepodléhají suverénní moci žádného státu – byly kodifikovány v Úmluvě o mořském právu z r. 1982, která vstoupila v platnost 16.11. 1994 a pro ČR 21.7. 1996. Úmluva o mořském právu pojmenovává mořské dno za hranicemi národní jurisdikce jako „Oblast“, která je společným dědictvím lidstva a kterou spravuje Mezinárodní úřad pro mořské dno (ISBA) se sídlem v Kingstonu na Jamajce, mj. povoluje průzkum nerostů na mořském dně a v budoucnu bude povolovat i jejich těžbu (odkaz na stránku ISBA www.isa.org.jm). V r. 1994 byla sjednána Dohoda o provádění části XI Úmluvy, která modifikuje část Úmluvy o mořském právu týkající se Oblasti mj. ohledně podílu rozvojových států na ziscích z těžby – byla zrušena povinnost pro vyspělé státy odvádět finanční prospěch z těžby Úřadu a převod technologií je nyní možný jen za komerčních podmínek, nikoli za zvýhodněných podmínek, jak předvídala Úmluva o mořském právu.

Před přijetím Úmluvy o mořském právu koncem 70. a počátkem 80. let si však konsorcia západních zemí a SSSR rozdělila nejvýnosnější území v oblasti Clarion-Clipperton v Tichém oceánu. Konference o mořském právu OSN rozhodla ve své rezoluci v r. 1982, že pokud tato konsorcia nebo státy splní určité podmínky, mohou přednostně zkoumat a připravovat těžbu konkrecí jako tzv. průkopničtí investoři ve vymezeném území, které zaregistruje Přípravná komise pro Mezinárodní úřad pro mořské dno a Mezinárodní tribunál pro mořské právo (PK MOD) sídlící tehdy v New Yorku. Jelikož však měly západní země (Francie, Japonsko a konsorcia Belgie, Nizozemí, SRN, Itálie, Velké Británie, USA a Kanady) oproti tehdejšímu východnímu bloku zaregistrováno daleko více území v oblasti Clarion-Clipperton a země východní Evropy si potřebovaly zajistit další naleziště nerostů pro stále se zvyšující výrobu oceli a dalších strategických kovů, rozhodla v r. 1986 PK MOD z podnětu SSSR a na základě jeho projednání v orgánech OSN o možnosti zemí východní Evropy a rozvojových zemí samostatně nebo jako konsorcium požádat o přiznání statutu průkopnického investora s přidělením území na mořském dně.

Na základě tohoto rozhodnutí PK MOD byla v r. 1987 založena státy SSSR, ČSSR, Polskem, Bulharskem, NDR, Kubou a Vietnamem mezinárodní organizace Interoceanmetal (odkaz na Interoceanmetal www.iom.gov.pl), jejímž úkolem je vyhledávání, výzkum a příprava těžby polymetalických konkrecí. Sídlo organizace se nachází ve Szczecině (Štětín), Polsko. Vietnam vystoupil z Interoceanmetalu v r. 1989 a v r. 1991 SRN jako nástupce po NDR. Nástupcem po SSSR se stala pouze Ruská federace. Rozdělením ČSFR k 1.1. 1993 se staly členy Interoceanmetalu ČR a Slovensko. Interoceanmetal nalezl po zorganizování 12 expedic nejvhodnější lokalitu v tehdy ještě volné východní části oblasti Clarion-Clipperton a požádal PK MOD o její registraci v r. 1991, o níž rozhodl generální výbor PK MOD dne 21.8. 1991 a přidělil členským státům Interoceanmetalu území o rozloze 150 tis. km2. Podmínkou přidělení tohoto území bylo kromě technických otázek vyjasnění a odsouhlasení hranic našeho území s Čínou a Republikou Korea, které požádaly o registraci svého území až později, a také podepsání Dohody o vyloučení překrytí a konfliktů ve vztahu k hlubokomořským oblastem mořského dna s představiteli vlád Belgie, Kanady, SRN, Itálie, Nizozemí, Velké Británie a USA, které mají zastoupeny své firmy a organizace v mezinárodních konsorciích zaregistrovaných v USA. Dohoda byla podepsána představiteli vlád členských států Interoceanmetalu a výše uvedených zemí 20.8. 1991 v New Yorku. Čína a Republika Korea si vyhledaly území v okrajových částech oblasti Clarion-Clipperton, avšak s méně bohatým chemickým složením polymetalických konkrecí.

Každý průkopnický investor byl povinen provést řadu prací stanovených v rezoluci II závěrečného aktu 3. Konference OSN o mořském právu z 10.12.1982 ohledně ochrany předběžných investic v průkopnické činnosti týkající se polymetalických konkrecí. Tyto povinnosti zahrnovaly celou řadu úkolů jako např. předání technologie, vyškolení odborného personálu pro ISBA a prozkoumání poloviny přiděleného území za účelem předání do rezervy ISBA pro budoucí využití rozvojovými zeměmi. Do r. 2000 proto Interoceanmetal prozkoumal a předal do rezervy ISBA, fungujícímu od vstupu Úmluvy o mořském právu v platnost v r. 1994, polovinu, tj. 75 tis. km2 zaregistrovaného území a školil v letech 1994–95 4 přidělené stážisty z Pákistánu, Súdánu, Běloruska a Republiky Korea. Předseda PK MOD J. L. Jesus předal členským státům Interoceanmetalu dne 14.3.1995 certifikát (dokument LOS/PCN/145) o splnění těchto povinností společnou organizací Interoceanmetal.

V r. 2000 schválil ISBA nová pravidla pro vyhledávání a průzkum polymetalických konkrecí v Oblasti (viz sekce dokumenty). V souladu s novými pravidly podepsal jménem členských států Interoceanmetalu tehdejší generální ředitel této organizace, dr. Kotliński, a generální tajemník Mezinárodního úřadu pro mořské dno Nandan dne 29.3. 2001 smlouvu o provádění průzkumu na zbylém území 75 tis. km2 na 15 let. Interoceanmetal se v důsledku toho stal tzv. kontraktorem (dalšími kontraktory na průzkum polymetalických konkrecí jsou: Čína, Japonsko, Indie, Francie, Ruská federace, Republika Korea, Německo, dále soukromé společnosti Nauru Ocean Resources Inc., Tonga Offshore Mining Limited, Marawa Research and Exploration Ltd. z Kiribati, UK Seabed Resources Ltd., G-TEC Sea Minerals Resources NV z Belgie a Ocean Mineral Singapore Pte Ltd.). Interoceanmetal má výlučné právo zkoumat konkrece v přiděleném území. Pokud bude ISBA v budoucnu povolovat těžbu konkrecí, tak bude mít Interoceanmetal přednost před jinými žadateli v přiděleném území. Činnost Interoceanmetalu probíhá v souladu s plánem průzkumu schváleného ISBA, včetně opatření k ochraně životního prostředí oceánu. V červenci 2016 schválila Rada Mezinárodního úřadu pro mořské dno prodloužení licence k průzkumu polymetalických konkrecí o 5 let, tj. do r. 2021.

Z důvodu zvýšení těžby neželezných kovů na souši (zejm. v Jižní Americe a Africe) v poslední době se těžba konkrecí z mořského dna kvůli vysoké ekonomické náročnosti oddálila na neurčito, avšak pro ČR do budoucna stále zůstávají konkrece strategickým zdrojem důležitých kovů v hodnotě několika stovek miliard USD. Každoroční příspěvky ČR na činnost Interoceanmetalu (ČR má ve Štětíně 1 pracovníka) a příspěvky do rozpočtu ISBA nejsou v porovnání s hodnotou strategických surovin v přidělené oblasti příliš vysoké.

Za ČR je odpovědným úřadem Ministerstvo průmyslu a obchodu (odkaz na internetové stránky www.mpo.cz) a daná problematika je v ČR upravena zákonem ze dne 18. května 2000 č. 158/2000 Sb., o vyhledávání, průzkumu a těžbě nerostných zdrojů z mořského dna za hranicemi pravomocí států a o změně některých zákonů (viz sekce dokumenty). Zákon upravuje práva a povinnosti fyzických osob s bydlištěm na území České republiky a právnických osob se sídlem na území České republiky při vyhledávání, průzkumu nebo těžbě nerostných zdrojů ze dna moří a oceánů a jeho podzemí za hranicemi pravomocí států a výkon státní správy s tím související.